Co se děje

paris2

Kampaň „After Paris“ – příspěvek na jednání RVUR

Vize 2050 – audio ukázka

.

Informace k činnosti České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj jako člena RVUR

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj se v rámci svých pracovních skupin zaměřuje na vybrané oblasti udržitelného rozvoje, jako jsou energie a klima, čistá mobilita, smart cities a další. Svoji představu o udržitelném rozvoji České republiky z pozice podnikatelské sféry předložila CBCSD v dokumentu VIZE 2050 ČESKÉ REPUBLIKY. Zástupci CBCSD se mimo to aktivně podílejí na činnosti Rady vlády pro udržitelný rozvoj ve výborech „Strategický rámec ČR 2030“, „Výbor pro udržitelnou energetiku“, „Socio-ekonomický výbor“ a „Čistá mobilita“.

V oblasti klimatických změn Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj vychází v návaznosti na závěry Pařížské dohody a český závazek snižování emisí CO2, a v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku, realizuje kampaň „After Paris“. V jejím rámci členové CBCSD prezentují své konkrétní aktivity a projekty podporující snižování emisí CO2 zvyšováním energetické efektivnosti a úsporami energie prostřednictvím nových technologií a inovativních opatření.
Emise energetického sektoru (velká energetika, průmyslová energetika, sektory domácností a služeb) reprezentují přibližně 60 % emisí skleníkových plynů antropogenního původu. Samotná velká energetika (výroba elektřiny a tepla) je zodpovědná za méně než 30 % emisí.

Z relativně vysokého podílu energetického sektoru a z povahy emisí vyplývá (Nejde o tzv. procesní emise a lze je tedy jednodušeji snižovat náhradou za méně emisní nebo bezemisní zdroje.) i významný potenciál redukce emisí skleníkových plynů. Toho si je většina významných evropských energetických firem vědoma, a proto již před Pařížskou konferencí zaregistrovaly své závazky ke snížení emisí skleníkových plynů v rámci Nestátní zóny pro klimatické aktivity (NAZCA).

Energetické koncerny tímto demonstrují vůli zapojit se do konstruktivního a dlouhodobého dialogu s vládami ohledně cesty, jakou se ubírat pro dosažení dlouhodobého cíle, kterým je dekarbonizace ekonomiky. Na oplátku energetické společnosti očekávají nastavení předvídatelného, dlouhodobě stabilního a nákladově efektivního investičního prostředí, které umožní realizovat investice do nízko emisních a bezemisních technologií. Naprosto zásadní je zefektivnění hlavního nástroje pro snižování emisí, kterým je Evropský systém emisního obchodování (EU ETS).

Paralelně se snižováním emisí z velké energetiky a průmyslu je nutné, aby se vlády soustředily rovněž na ostatní zdroje emisí a vhodným nastavením opatření zajistily redukci v sektorech, kde nedochází k zásadnímu zlepšení (především v sektorech nezahrnutých do EU ETS). Využívat by měly především tržní a ekonomické nástroje (jmenovitě uhlíkovou daň), které zajistí nákladově efektivní plnění cílů v ochraně klimatu.

Přístup jednotlivých společností k snižování emisí CO2 úzce koresponduje s profilem jejich sektorové působnosti. Rozhodnutí společností ČEZ, E.ON, PRE, RWE, Siemens, Schneider-Electric, Skanska jsou zároveň podnětem k rozvoji znalostní společnosti a zvyšování konkurenceschopnosti v jednotlivých sektorech jejich působnosti. Lze uvést následující příklady aktivního klimatického postoje, strategií a cílů některých významných energetických a průmyslových firem, které se zapojily do kampaně “After Paris”, iniciované CBCSD.

Skupina ČEZ přijala v rámci své dlouhodobé strategie závazek dodávat do roku 2050 CO2 neutrální elektřinu. Za posledních deset let investovala více než 125 mld. Kč do nízkouhlíkových technologií a díky tomu snížila emisní intenzitu výroby elektřiny o 30 %. Skupina ČEZ se zapojila do dialogu mezi vládami, průmyslem, energetikou a neziskovými organizacemi s cílem dosáhnout ambiciózní dohody o ochraně klimatu na pařížské konferenci a sdílí názor, že je důležité ukázat vládám připravenost průmyslu a energetického sektoru aktivně dosáhnout reálné úspory energie a rozhodla se zaregistrovat závazek v rámci Nestátní zóny pro klimatické aktivity (NAZCA) při Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Kromě obecného závazku i nadále zlepšovat energetickou účinnost a snižovat uhlíkovou stopu, přijala Skupina ČEZ cíl snížit emise CO2 na vyrobenou MWh elektřiny Skupiny ČEZ v ČR o 46 % do roku 2020 oproti roku 2001.

Schneider – Electric, jedna z předních společností zaměřených na optimalizaci rozvodu a spotřeby energie, a další ze zapojených společností, již snížila spotřebu energie o 36 % oproti r. 2009, nyní si dala cíl dosáhnout každoročně další 4 % nových úspor. Reálné úspory dosahuje realizací velmi efektivních investic s krátkou dobou návratnosti do 3 let.

Skanska, společnost reprezentující stavební průmysl s vysokou intenzitou emisí CO2 (zejména těžba, výroba a doprava surovin). Společnost se zaměřila na minimalizaci emisí skleníkových plynů (CO2) spojených s výrobní a stavební činností včetně emisí uhlíku použitých stavebních materiálů. Skanska sleduje produkci CO2 průběžně od roku 2007 ve formátu mezinárodně uznávaného GHC protokolu (Greenhouse Gas Protocol). Výsledky jsou auditovány na úrovni jednotlivých společností. Dále pak společnost využívá kalkulaci předběžné uhlíkové stopy (PCF) na vlastních developerských projektech z rezidenčního i komerčního segmentu. V oblasti výrobních provozů je znalost uhlíkové stopy u všech těchto jednotlivých výrob jako součást hodnocení jejich životního cyklu (LCA). V současné době také probíhají energetické audity provozů.

Klimatický příspěvek podnikatelské sféry je důležitým předpokladem k naplnění klimatických cílů ČR – v souladu s EU agendou 2030 – snížením objemu CO2 o – 40% k roku 2030 ve srovnání s rokem 2005. Cílem kampaně „After Paris“ iniciované CBCSD je snaha o rozšíření byznysového přístupu ke snížení emisí CO2 i u ostatních podnikatelských společností a tím podpořit vládu v plnění národních klimatických cílů. Proto současně oslovuje CBCSD desítky dalších průmyslových podniků s cílem připojit se ke kampani „After Paris“. CBCSD bude pravidelně informovat RVUR o postupu a výsledcích kampaně „After Paris“.

Praze, 18. 10. 2016

Jan Žůrek, viceprezident CBCSD
Petr J. Kalaš, viceprezident CBCSD

Inzerát CBCSD v HN dne 23. 5. 2016, str. 5
podporujeme_zavery