Co se děje Trendy Zdravé prostředí a životní styl

benes

Světová udržitelnost jako téma neodkladné diskuze i činů

Životní praxe nás zahrnuje novými požadavky. Jedním z nich jsou iniciativy patřící pod pojem světová udržitelnost. Také v České republice se jimi začíná zabývat stále více firem i organizací. Obsah myšlenek je blízký rovněž mladší generaci, která odmítá žít ve stopách stresu rodičů. Společné je příznivcům udržitelnosti jedno: krystalizace nových potřeb, jež budou směřovat k zachování a obohacení života na Zemi. Nejde o utopistické naivní představy, ale o převratné vize, technologie i přání, které začínají formovat nový myšlenkový proud celposvětově. Lidé potřebují zdravěji dýchat, jíst, pít, pracovat. Prolíná se i touha po štěstí, jež se definuje jinak než před sto lety. Program udržitelnosti představila již při svém založení v Praze před pár lety Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD).

Petr Beneš, odborník, který se zabývá vlivem technologií na život člověka, vedoucí pracovní skupiny SMART LIFE, vysvětlil:

Trend světové udržitelnosti má několik rozměrů. Co si pod tím máme ale vlastně představit?

S touto otázkou se často setkávám. Z pohledu pracovní skupiny Smart Life, která se soustředí na aplikace smart technologií v našem každodenním životě, je jejich udržitelnost důležitým parametrem. Jedná se o realizovatelnost na jedné straně a o praktickou využitelnost na straně druhé. Smart technologie jsou nákladné a proto je otázka jejich udržitelnosti přirozená. Na druhé straně rozumná implementace smart technologií může přispět k udržitelnosti samé lidské exixtence.

A co je třeba vidět pod pojmy internet dat a internet věcí?

Internet je globální datová síť umožňující komunikaci mezi lidmi i věcmi. Pokud se chci připojit na internet, abych mohl komunikovat, musím se připojit prostřednictvím věci – modemu. Na druhé straně rozvoj telekomunikačních sítí umožňuje připojení obrovského množství kyberfyzických systémů, které pracují na internetu autonomně, mohou být datově řízeny a naopak z nich je možné získávat data (big data) a ta vyhodnocovat. Nezapomínejme však, že součástí obou pojmů je také společenský aspekt – internet lidí.

Nejnázornější je to asi v oblasti Smart Mobility…

Smart Mobilita je významná součást koncepce internetu věcí. Tento pojem zahrnuje dopravní informační systémy přímo komunikující s naším vozidlem, ale také autonomní elektromobily, které nás dopraví nejoptimálnější cestou do cíle a současně minimalizují negativní dopady dopravy na životní prostředí.

A jak nahlížet na Smart Buildings?

Smart Buildings jsou součástí průmyslového internetu věcí, který jsme si po německém vzoru zvykli nazývat Průmysl 4.0. Inteligentní (smart) budova je vlastně průmyslový provoz, který využívá moderních prvků automatizace a komunikace pro zajištění svých funkcí.

Dá se tvrdit, že evoluce přerůstá nyní v revoluci komunikace, výroby, spotřeby i vztahů?

“Revoluce” symbolizovaná označením 4.0 má pouze marketingový význam. Problémem smart technologií je, že technologický vývoj předbíhá vývoj společenský a v této souvislosti bych rád připomněl jeden výrok Alberta Einsteina, který vyjadřuje také moji obavu: „Obávám se dne, kdy technologický vývoj předstihne naše vzájemné lidské vztahy. To potom svět bude mít generaci idiotů.“ Někdy mám pocit, že už k tomu dochází.

Nač by se měli připravit současní absolventi vysokých škol, budoucí generace majitelů a manažerů firem?

Svět internetu věcí a smart technologií je silně virtualizovaný, výhodu budou mít ti, kteří dokáží “stát pevnýma nohama na zemi”.

Avšak současní šéfové by měli být velkou měrou hlavně vizionáři…

Zůstanu-li u vize Smart Life, máte pravdu, a jako povinnou četbu by měli mít R.U.R. Karla Čapka, protože vize mohou být zneužity a pak se otevírá prostor pro zmíněnou “generaci idiotů”. Pokud mluvíme o vizích Průmyslu 4.0 a Smart Cities, nelze si nevšimnout, že se stejnou frekvencí se objevují informace o konkrétních kybernetických útocích, a zabezpečení kyberprostoru tak má vysokou prioritu.

smart_kruh